Autoři
Spolek pro léčebnou pedagogiku a sociální terapii
Margita Abrmanová
Andreas Albert
Eberhard Bachmann
Veronika Bártová
Uwe Battenberg
Anina Bielser
Tomáš Boněk
Petr Boněk
Jürg Buess
Madhusudan Das
Markéta Dolistová a Martin Vedral
Bernhard Eyb
Kateřina Gavlasová
Milica Gédéonová
Eva Heyd
Marie Luisa Hlobilová
akad. arch. Oldřich Hozman
Marie Hozmanová
Martina Chmelová
Bohumil Josef Jerie
Zuzana Jungmanová
Petra Kameníčková
Tereza Kašťáková
Klub křesťanských výtvarníků
Lenka Kocierzová
Markéta Kotková
Helena Krotká a Tereza Karolina Mílová
Sü Kuo-fu a žáci
Klára Moseman a Pavel Brodecký
Ondřej Němeček
Libor Nosek
Tets Ohnari
Brigitte Peschel
Robert Petr
Jan Pfeiffer
Jan Pfeiffer a Aleš Čermák
ak. mal. Michaela Poková
Josef Prinke
akad. mal. Dana Puchnarová
Kamila Rízová
Bc. Ada Rosin a její studenti
Iveta Sadecká
Lada Stará
Jaroslav Šetelík, Dimitrij Šetelík, Bohumila Horáková, Jaroslava Šetelíková, David Webr
Pavel Ševčík
Daniel Šperl
Kateřina Špilarová-Hlavatá a Kristina Hlavatá
akad. mal. Jitka Štenclová
Helena Tattermuschová a Marie Janoušová
Jakub Vejražka
ak. mal. Eva Vejražková
Daniela Votavová
Eva Wiese
Jiří Winter Neprakta
Jiří Winter-Neprakta a Alena Dostálová
Marie Zemenová
Margita Abrmanová
Andreas Albert
Eberhard Bachmann
Veronika Bártová
Uwe Battenberg
Anina Bielser
Tomáš Boněk
Petr Boněk
Jürg Buess
Madhusudan Das
Markéta Dolistová a Martin Vedral
Bernhard Eyb
Kateřina Gavlasová
Milica Gédéonová
Eva Heyd
Marie Luisa Hlobilová
akad. arch. Oldřich Hozman
Marie Hozmanová
Martina Chmelová
Bohumil Josef Jerie
Zuzana Jungmanová
Petra Kameníčková
Tereza Kašťáková
Klub křesťanských výtvarníků
Lenka Kocierzová
Markéta Kotková
Helena Krotká a Tereza Karolina Mílová
Sü Kuo-fu a žáci
Klára Moseman a Pavel Brodecký
Ondřej Němeček
Libor Nosek
Tets Ohnari
Brigitte Peschel
Robert Petr
Jan Pfeiffer
Jan Pfeiffer a Aleš Čermák
ak. mal. Michaela Poková
Josef Prinke
akad. mal. Dana Puchnarová
Kamila Rízová
Bc. Ada Rosin a její studenti
Iveta Sadecká
Lada Stará
Jaroslav Šetelík, Dimitrij Šetelík, Bohumila Horáková, Jaroslava Šetelíková, David Webr
Pavel Ševčík
Daniel Šperl
Kateřina Špilarová-Hlavatá a Kristina Hlavatá
akad. mal. Jitka Štenclová
Helena Tattermuschová a Marie Janoušová
Jakub Vejražka
ak. mal. Eva Vejražková
Daniela Votavová
Eva Wiese
Jiří Winter Neprakta
Jiří Winter-Neprakta a Alena Dostálová
Marie Zemenová
Marie Luisa Hlobilová
Marie Luisa Hlobilová (1946) studovala užitou a propagační grafiku na Střední uměleckoprůmyslové škole. Velká část její tvorby je svázána s hudbou v podobě novoročenek pro hudební soubory, obálek not, vizitek hudebníků, ilustrací do novin a časopisů. Pro kresby je typické použití notové symboliky, která tvoří linie nebo i plochy.
Od roku 1970 se M. L. Hlobilová věnovala netkané tapiserii art protis. Přes pět set realizovaných art protisů můžeme tematicky rozlišit na hudební a romanticky krajinné. Zcela abstraktní kompozice jsou okrajové, neboť autorka se inspirovala vždy barvami a tvaroslovím přírody.
Teprve v posledních letech se obrátila k malování. Učitelkou jí byla vlastně matka, ak. malířka Marie Hlobilová-Mrkvičková, od níž převzala techniku olejomalby á la prima, míchání barev na paletě nebo až na plátně i přípravu plátna. Snové krajiny poslední dobou maluje pomocí zcela minimálních prostředků, jakoby v protikladu k malbě květin. Do této sféry, typické pro matku, se odvážila až po její smrti.
Nevysychajícím pramenem inspirace se pro ni stala příroda a zejména přechodná období jara až podzimu, tak bohatá na barvy a inspirativní svou náladovostí. V obrazech se s přírodou prolíná hudba. Plochy a barvy moře a hor sice odpovídají nesmazatelným zážitkům u Jaderského nebo Jónského moře, do nadreálna je posunují téměř všudypřítomné housle, často ve skutečné velikosti. Zatímco při kreslení si pouštěla hudbu J. S. Bacha, W. A. Mozarta a jejich současníků, při navrhování art protisů se nechávala inspirovat hudbou S. Prokofjeva, I. Stravinského, M. Ravela a dalších modernistů. Průvodcem při nynějším malování snů o krajině je jí ticho, nerušící v mysli přírodní živly.
hlobilova.webpark.cz
Od roku 1970 se M. L. Hlobilová věnovala netkané tapiserii art protis. Přes pět set realizovaných art protisů můžeme tematicky rozlišit na hudební a romanticky krajinné. Zcela abstraktní kompozice jsou okrajové, neboť autorka se inspirovala vždy barvami a tvaroslovím přírody.
Teprve v posledních letech se obrátila k malování. Učitelkou jí byla vlastně matka, ak. malířka Marie Hlobilová-Mrkvičková, od níž převzala techniku olejomalby á la prima, míchání barev na paletě nebo až na plátně i přípravu plátna. Snové krajiny poslední dobou maluje pomocí zcela minimálních prostředků, jakoby v protikladu k malbě květin. Do této sféry, typické pro matku, se odvážila až po její smrti.
Nevysychajícím pramenem inspirace se pro ni stala příroda a zejména přechodná období jara až podzimu, tak bohatá na barvy a inspirativní svou náladovostí. V obrazech se s přírodou prolíná hudba. Plochy a barvy moře a hor sice odpovídají nesmazatelným zážitkům u Jaderského nebo Jónského moře, do nadreálna je posunují téměř všudypřítomné housle, často ve skutečné velikosti. Zatímco při kreslení si pouštěla hudbu J. S. Bacha, W. A. Mozarta a jejich současníků, při navrhování art protisů se nechávala inspirovat hudbou S. Prokofjeva, I. Stravinského, M. Ravela a dalších modernistů. Průvodcem při nynějším malování snů o krajině je jí ticho, nerušící v mysli přírodní živly.
hlobilova.webpark.cz
Výstavy:
Pražská a jiná hudební zastavení